Hluboko v lesích
jsou mělké jámy
na které z kopců
hlína se snáší
A pod tou hlínou
jsou trosky strojů
které se dříve
oblohou nesly
Uvnitř těch strojů
piloti mrtví
jak rovní s rovným
hovoří s uhlím
Pahýly prstů
svírají skříňky
černé jak láska
u zadních dveří
Přání a touha
tisíce chlapců
skrývá se v skříňkách
drobných jak vesmír
V každé té skříňce
smutné jak štěstí
.....
.....
Až se mě zeptáš
proč jsem tak smutný
řeknu že v lesích
jsou mělké jámy
V těch mělkých jámách
piloti mrtví
skrývají všechno
co chci ti říct
