Asi po roce hraní, kdy jsme žili z podstaty a nesli se na vlně uspokojení, se však opět projevila základní vlastnost Hm… - jsme seskupení lidí, jejichž hlavní úsilí je zaměřeno jinam… - postupně se vzdálila bodka Ondřej, jehož zcela pohltila příprava představení v divadle Archa, i Milan Cais. Ten se začal plně soustředit na TataBojs a sochařství (kvůli tomu vystoupil i z Oswalda Schneidera). Hm… tak ztratilo své milé bodky…
…až na jednu. Filip na zkouškách čím dál tím víc mluvil do toho, jak by měly vypadat písničky. V té době si také speciálně pro Hm… pořídil miniklarinet "chalimeau" a začal si přisvojovat i roli basisty. Tak dlouho se nenápadně angažoval, až jsme ho po koncertě v Břeclavi přijali za stálého člena. (Vzápětí ovšem dostal vyhazov, neboť nechtěl kvůli nám opustit manželku (byť na jednu noc!). Řekli jsme mu, že ho vezmeme zpátky, když si vylomí přední zub, což udělal, takže nám nic jiného nezbylo). Navíc dostal funkci pokladníka, protože je pořádný a dobrý počtář. Do Hm… se tak poprvé od dob Blanky manažerky vrátila trocha systematičnosti a organizace.
 
TOPlist

plánované koncerty.vykonané koncerty.texty.zpěvníček.o kapele.CD0.CD1.CD2.CD3

foto.info, kontakt.ukázky.bráchovo okénko.komiks.návštěvní kniha

domů