U TEBE TEPLO JE…

Jiří Orten

U tebe teplo je, ach, to by se to spalo,

hluboko do prachu ponořil bych se rád,

z lítosti lijáků by tiše odkrápalo

vše nahé na těle, ten zubožený akt.

 

Oslepnout do světla v utuchajícím zpěvu!

Cítím již na patře sám samet samoty,

který mě opíjí a volá na prodlevu,

aby se nebála a vešla do noty.

 

Být mrtev, tatínku, nikomu nenáležet,

neslyšet dupání, nemyslet, necítit,

být mrtev, se sebou jen nevýslovně ležet,

být navždy připraven, být dokončen a mít.

 

Mít, míti aspoň to, aspoň to nejvěrnější,

svou volnou nicotu, snít, že se rozkládá

na krásné kostečky, být sám, být zamlklejší,

být přesně uprostřed, být čas, být zahrada.

 

Být mrtev pro ženy, být mrtev pro přátele,

být mrtev pro úzkost, být mrtev pro mrtvé,

být, ano, takto být, tak úplně a cele

a neviděti nic, co lupením se zve.

 

Ach tolik tepla máš, u tebe by se spalo,

hluboko do prachu rád bych se ponořil,

z lítosti lijáků by tiše odkrápalo

štěstí, jež trpělo pro neviděný cíl.

plánované koncerty.vykonané koncerty.historie.o kapele.CD0.CD1.CD2.CD3.návštěvní kniha